Vo co vlastně de?

Od sezony 2015 již žádné služby v Chorvatsku  neposkytujeme

Plážička kousíček od Manjany.

Takových nádherně klidných míst bez šílenejch tůristů je kolem spousta.panoramaX.jpg

 


 

Kurzanti ve "školní" zátoce přímo pod kempem  maji naprosto dokonalý podmínky.

Noční Sumartin

Tohle je ještě další pláž v Sumartinu, takhle to vypadá i v plnej sezoně.

 

No a pár dalších krásnejch vobrázků z bezprostřední blízkosti naší báze, kempu a apartmánů.

dite na plazi Sumartin.jpg

kostel s kytkama Sumartin.jpg

pobrezi s agavi.jpg

zatoka s freediverem.jpg

pristav Sumartin.jpg

panoramaX Filip.jpg

zatoka.jpg


VŠEOBECNÉ INFORMACE

Spousta zajímavostí o Brači, včetně cyklostezek a doporučených výletů najdete 

Koho zajímá aktuální počasí a předpověď, ať si naťuká www.wunderground.com nebo www.weather.com a zadá Croatia a Split.
Eště přesnější předpověď, byť jen na 3 dny, zato úplně přesně vč. doporučení pro jachtaře je na www.tel.hr/dhmz 


Třetí největší ostrov v Jaderském moři Brač se rozkládá na rozloze 394 km2. Od pevniny je oddělen Bračským průlivem (Brački kanal), od ostrova Hvar Hvarským průlivem (Hvarski kanal) a od ostrova Šolta Splitskou úžinou (Splitska vrata). Severní strana ostrova je pozvolnější, zatímco v jižní strmější části se nachází vysoké pohoří, jehož nejvyšším bodem je Vítova hora (Vidova gora), dosahující výšky 778 m. Ostrov je místy slušně obydlen, žije na něm asi 13 000 obyvatel. Složení ostrova je především vápencové a vyskytuje se zde řada krasových útvarů. Nejsou zde žádné vodní toky a veškerá voda se na ostrov dopravuje potrubím z pevniny.

casino online 10pt">Obyvatelé se živí hlavně zemědělstvím, rybolovem a chovem dobytka. Na ostrově je také několik vápencových kamenolomů, z nichž se v minulosti dodával stavební materiál na řadu významných staveb na pobřeží (Diokleciánův palác) a dokonce i v cizině (Bílý dům ve Washingtonu, Vídeňský parlament).

Návštěvník Chorvatska na první pohled pozná, že se zdejší příroda značně liší od té, kterou může znát např. ze střední Evropy. Zvláště na pobřeží je pro ni typická určitá vyprahlost a druhová omezenost, avšak při jejím hlubším poznávání zjistíme, že i zde se vyskytují živočišné a rostlinné druhy, které známe ze svého domova a navíc ještě mnoho dalších, které Chorvatsku dávají nádech určité exotičnosti. V lesích a horách, které často sahají až k pobřeží, se můžeme, stejně jako u nás, setkat s veverkami, zajíci, liškami a jeleny, na opuštěnějších místech Chorvatska a v některých národních parcích se pak vyskytují i vydry, kamzíci, vlci, rysi, šakali, divoké kočky a medvědi. Ostrov Cres je například jedním z posledních míst v Evropě, kde žije sup bělohlavý, na poloostrov Pelješac a ostrov Mljet byly v minulosti za účelem vyhubení jedovatých hadů dovezeny promyky, malé šelmy z čeledi cibetkovitých, jedná se tedy o druhy, s kterými se ve střední Evropě běžně nesetkáme. Na ostrovech se všeobecně vyskytuje málo endemických druhů (tj. druhů, které se vyvinuly jen v určité lokalitě), za zmínku stojí jen několik odchylek v barvě a velikosti u některých ještěrek a brouků. V jaderském moři žije přes 400 druhů ryb a mnoho druhů hlavonožců a dalších vodních živočichů, při jízdě lodí či trajektem můžeme někdy spatřit hejno dovádějících delfínů. Z ohrožených ptačích druhů se zde vyskytuje orel skalní, sokol stěhovavý, sup bělohlavý, orel jestřábí, orlík krátkoprstý, výr velký, puštík bělavý apod. Na návštěvníky Chorvatska obvykle zapůsobí rozsáhlé olivové háje, lány levandule, vavříny, cypřiše, agáve, palmy , cesmínové duby, myrta, nekonečné vinohrady apod., které se zde vyskytují v hojném počtu a které dotvářejí výrazně středozemský kolorit. V Chorvatsku roste přes 4000 druhů rostlin, z toho téměr 1000 endemických druhů, tedy druhů které se nevyskytují nikde jinde na světě! Nejvzácnější živočišné a rostlinné druhy jsou koncentrovány v sedmi národních parcích: v těsné blízkosti Istrijského poloostrova se nachází ostrovní národní park Brijuny, jehož částí je i zoologická zahrada s exotickými zvířaty , na řece Krka byl vyhlášen stejnojmenný národní park s krásnými jezery a vodopády a nedaleko Rijeky se rozkládá horský park Risnjak, který svůj název získal podle hojného výskytu rysa. V blízkosti hranic s Bosnou a Hercegovinou můžeme navštívit jeden z nejpopulárnějších národních parků Plitvická jezera, romantický kraj protkaný desítkami jezer a vodopádů, v pohoří Velebit se nachází malý, ale působivý národní park Paklenica, plný vysokých horských štítů a hustých bukových lesů. Mezi světové unikáty patří ostrovní národní park Kornati, zahrnující 101 pustých, ale nesmírně krásných ostrovů, ostrůvků a útesů a za návštěvu zcela určitě stojí národní park Mljet, vyhlášený v západní části stejnojmenného ostrova, území s nedotčenou přírodou a s romantickým klášterem na malém ostrůvku.

V jednotlivých oblastech Chorvatska mají na počasí vliv větry, které se často a rychle mění a ovlivňují život místních obyvatel i návštěvníků. Mezi méně příjemné větry se řadí nevypočitatelná bóra, chladný vítr vanoucí od pevniny, který zpravidla vypukne znenadání, ale po několika hodinách bez varování také zpravidla skončí. Nejčastěji a nejbouřlivěji se bóra projevuje v Kvarnerském zálivu, ve Velebitském kanálu a na jihodalmatských ostrovech, kde může být zvláště ve vyšších polohách nebezpečná chodcům i menším vozidlům. Nepříjemným větrem je rovněž jugo neboli scirocco, horký jižní vítr vanoucí od Afriky, který je často provázen velkou oblačností a většinou trvá několik dní. Naopak příjemným větrem je mistrál vanoucí ze severozápadu, který většinou přináší krásné počasí. Vítaný bývá i nevera, silný západní vítr provázený letními bouřkami, který však často přináší tolik očekávané ochlazení.

Přestože jsou na Chorvatském pobřeží místa, která jsou navštěvována celoročně, nejlepší období pro návštěvu je od dubna do října. Na jaře je zde více dešťových srážek a teplota vody bývá nižší, zato však rozkvétá většina zdejší vegetace a středomořská příroda tak nabízí svou nejkrásnější tvář. V letních měsících teplota vzduchu vystupuje až ke 40 0C a teplota vody se pohybuje okolo 25 0C, dalo by se tedy říci, že je to nejvhodnější doba pro koupání a pěstování vodních sportů. V září a říjnu, kdy zemi opouští většina návštěvníků, je počasí většinou ještě dosti stálé a moře teplé. Vzhledem k tomu, že většina ubytovacích zařízení má otevřeno až do konce září, a denní teploty již nevystupují do takové výše jako v letních měsících, je to ideální doba pro cestování a poznávání celé země.

Všeobecně by se dalo říci, že v chorvatské kuchyni převládá zelenina, ryby a víno. Důvodem jsou přírodní podmínky v zemi, tzn. nedostatek kvalitní zemědělské půdy a pastvin a naopak bohatá loviště mořských ryb a různých jiných živočichů. Pokud se týká méně četného výskytu masa, tvoří výraznou výjimku skopové, které bývá součástí tradičních jídel, např. skopová pečeně potíraná slaninou a polévaná pivem. Každý návštěvník by měl ve vlastním zájmu okusit co největší množství místních specialit, jejichž vůně a chu? je podstatným doplňkem celkové místní atmosféry, např. pršut, což je sušená vepřová šunka podávaná často jako předkrm s jedním z mnoha druhů sýrů. Jako hlavní jídlo se většinou podávají ryby, které se připravují na stovky způsobů, za ochutnání rovněž stojí humr či olihně. Součástí chorvatské kuchyně, kterou není možné opominout,  mnoho druhů místních vín, která jsou neoddělitetelně spjata s oblastí, ve které se vyrábí. Z istrijských vín stojí za ochutnání porečki teran, porečky merlot, malvazija a pinot. Z dalmatských vín, která zpravidla obsahují větší procento alkoholu a proto se většinou ředí vodou, jsou nejznámější grk z Korčuly, dingač z Pelješace a plavac z Brače.

1canadianxpills.com- online without prescription 24/7
Výrazné je rovněž dezertní víno prošek, které se připravuje ze sušených hroznů a obsahuje vysoké procento cukru. Za ochutnání rovněž stojí bylinný likér travarica či pálenka z hroznů lozovača. Při návštěvě restaurace, kavárny, baru apod. je nutno počítat s tím že spropitné, které by mělo činit asi 10 %, není započítáno v ceně. Výše spropitného by rovněž měla souviset s kvalitou obsluhy, která  však v naprosté většině připadů bývá bezchybná.

 

Zeměpisná poloha: Zeměpisná poloha: Chorvatsko se rozkládá od východních okrajů Alp na severozápadě a Panonské nížiny na východě, před horský masív Dinary ve střední části až ke břehům Jaderského moře na jihu.

Rozloha pevniny: 56 691 km2, rozloha teritoriálního moře je 31 067 km2.

Počet obyvatel: 4 800 000 (podle sčítání lidu z roku 1991) s