Najdete nás i na 
Naše rekreační a potápěčská základna Manjana, která se nachází se na ostrově Brač, Vám nabízí kurzy potápění a možnost ubytování v kempu nebo v apartmánech.
Nabízíme Vám kurzy potápění v Chorvatsku, které provozujeme na naší základně Manjana. Připraveny pro Vás máme kurzy potápění pro začátečníky, kurzy potápění pro pokročilé, a také kurzy potápění určené pro získání profesionální licence.
Užijte si potápění v Chorvatsku v naší základně Manjana. V okolí základy se nacházejí krásné zátoky, stěny, útesy a jeskyně, takže ideální podmínky pro skvělé potápění v Chorvatsku.
Konce opilců na Manjaně
V minulým týdnu jsem dostal hned 12 upozornění od spřátelených (kupodivu zatím žádný nepřátelský) potápníků ( Třeba Petr Synek, Marek Jantač, Pavlína Kůrková , Dan Malásek....) a potápěčských webů ( třeba Divestar, Don Felder...) , že buď četli na SP ( tam to prej ale taky hned stáhnuli) nebo dostali ( zřejmě ke zveřejnění) dopis od jistýho Miroslava Zachovala, kterej nás letos na začátku května navštívil a byl hrubě nespokojen s našima službama. Viz text žlutě pod mým psaním - doporučuju přečíst nejdříve. Takřka všichni ten panflet vzali s nadhledem a humorem, já po druhým přečtení taky, protože autor se tak dokonale odkopává, že jen málokomu nejni hned jasný, vo co vlastně go. Je to fakt dobrá prdka a bylo by sobecký se s váma nepodělit. Vesměs mne vyzýváte k reakci, což jsem zpočátku neměl v úmyslu, protože se už nějakej čas pokouším řídit vlastní parafrází Ghándího citátu a ta zní " Když už nemůžeš debila zabít, přestaň si ho všímat". Abych ale , tak jako stěžovatel, nevytrhával věci z kontextu, dovolím si malou vložku, japa se vlastně přihodilo, že nás vůbec něco podobnýho navštívilo, když si už deset let dávám takovou práci, podobný " takypotápěče" předem odradit. Tož 13.4. mi dorazil mailík, že se k nám chystá skupina potápěčů s doprovodem na prodlouženej víkend. Upřesnili jsme termín nástupu a já žádal závaznou objednávku ( bez zálohy - to jsem ale moula, co ?) , abych moh zajistit a zazálohovat krásnej penzion, ve kterým by 50 metrů od moře v borovým lese mohla bejt celá velká parta pohromadě. V poslední možný chvíli mi pak dorazil mail s tímto textem - cituji " Ahoj, opět Martin, dneska jsme spolu telefonicky upřesňovaly počet lidí a bude to ubytování pro 16 osob, potápěčů bude s konečnou platností 7 osob. " S tím jsem taky v mírném předstihu odjel na Brač a penzion zajistil. Ve finále se ovšem zjistilo, že 16 garantovaných osob je pouhých 8 a ze sedmi "potápěčů" jen 4. Ačkoliv naše stornopodmínky visí na webu a z něj také čerpali informace, měl jsem plnej nárok na platbu v plné výši. Neplatili ani korunu. Tak to je moje další chyba, ke kterej se přiznávám. Hoši dozajista nabyli přesvědčení, že si můžou dovolit všechno a podle toho se taky následně zařídili. Abych byl ale spravedlivej k počtu " potápěčů " , bylo jich vlastně 5. Hnedle vysvětlím. Když už se mi podařilo partičce vsugerovat, že výlet na lokality lodí po celonoční cestě z Čech nejni dobrej nápad ( co já sem to za obchodníka ?! ), dohodli jsme odlaďovací odpolední ponor v naší zátoce pro onu pětici, protože hoši pravili, že maji tak deset ponorů ročně a to takhle o prodlouženým víkendu, takže opatrnost je na místě. Dostavila se než čtveřice a už podle zoufalý výstroje a zacházení s ní bylo jasný, že mi brzo dojde humor. Jeden ze čtveřice už při nakládání trpěl takovým třasem, jakoby byl připojen na fázi elektrickýho vedení. Ostatní mne ubezpečili, ze je to OK a maji ho pod kontrolou. Osobně jsem se s nima vypravil po vyřízení formalit ( vystavení iskaznice, zapsání do deníku) do zátoky, kde se začala odehrávat tragikomedie o několika dějstvích. Nejdřív s úžasem zjistili, že potrhaný neopreny se odmítaji přizpůsobit jejich, od loňska zase o poznání odulejším figurám, a svedli s nima a dalším wercajkem hodinovej boj na pláži. Slzel jsem smíchy až do chvíle, kdy jsem si všimnul, že onen pátý kousek - Mário, se sic po urputným snažení do gumy taky dostal, ale jeho barva, trhavý pohyby a artikulace nevěští nic menšího, než neodkladnou smrt. Po mý, trošku histerický reakci na třetí pokus zpozorněli malinko i kumpáni a Mário byl konečně s to připustit, že jestli se okamžitě nesvleče a nezačnou oživovací práce ( to už byl ustrojen ve vodě) , začne se v tom horku brzo rozkládat. Až teprve teď jsem se dozvěděl, že se nejedná o závažnou nemoc a mám bejt v klidu, ale klasický symptomy opravdovejch moravskejch ogarů - absťák. Nejlepší kůrou by tedy bylo podání alkoholu v malém množství a mnoha dávkách, případně naopak. Nutno vsunout, že Mário tento pokus rovněž neplatil. Cena za ponor v zátoce (slušná lokalita s jeskyňkama do 33 metrů) je u nás závratná , celých 10 E, ve kterých je přítomnost DM a zapsání v deníku ( z toho odvádíme DPH a platíme daně) , naše láhev 15 litrů na 200 Barech po vychladnutí, opasek s olovem) a odvoz wercajku autem blíže zátoce . Tedy naprosto neprofitní záležitost, sloužící k rozpotápění lidiček, který to potřebujou. Mário znovuzrození oslavil opravdu velkolepě a ani na sekundu se mu po celou dobu pobytu nepodařilo vystřízlivět, natož pak potápět. Zbylí hoši s náma absolvovali tři potěčský dny s výjezdy lodí. Dvakrát na lodi Šupina v počtu 12-ti potápěčů, (13,5 metru , 12 tun ) - o tom se nezmiňují, zřejmě tedy OK a pak jednou na lodi Dylina - na tu si stěžujou, ta má papírově 9,2 metrů a 4 tuny, ve skutečnosti je o něco delší a je homologovaná na 10 potápěčů. Na výletě ale, jak se lze dočíst ve stížnosti, jich bylo 6 a ani tak rozběh nestačil. Jak probíhá příprava na ponor jsem už popisoval a vůbec to tedy nezpochybňuju. Věc je o to podivnější, že na Maňajamu 2 , o kterej je řeč, se chodí po dvojicích a tedy vždycky než dva potápěči se oblíkaji a jdou do jeskyně. Obě lodě prošly pouhý týden předtím technickou kontrolou v suchým doku v Milne a jsou vybaveny přesně podle chorvatskýho zákona pro potápěčský lodě. Jak se ale zjistilo, žádná z našich tří nedisponuje tím nejdůležitějším a to je lodní bar s chlazenejma dobrotama. Naopak, maji nad rámec zákona ty věci, který považuju za důležitý já a to je třeba rezervní motor nebo špičková resuscitaces s 20ti litry kyslíku. Za zcela normální považuju, že troufale a docela často někoho na lodi požádám, aby hodil či vytáhl kotvu ( pluhovka 10 kg) , nebo provizorně přivázal některý z lan, když dorazíme k molu. Na tom nehodlám nic měnit, s podobnou reakcí se setkávám poprvé a dokonce spousta lidí jeví zájem se dozvědět, jak se vlastně loď vyvazuje nebo nejlépe kotví. Zrovna tak ani na okamžik neuvažuju o tom , že budeme chlapům nosit flašky, případně je nastrojovat, jak se to prej aktuálně děje v Egyptě. Aby laskavý čtenář nenabyl dojmu, že se s lahvema u nás běhá přespolní závod, uvedu pár faktů. V Sumartinu se nakládají lahve na vozík přímo od kompresoru, a je to tak 5 metrů. Ty se návazně odvezou na molo k lodi a protože hotový beton končí celých deset metrů odtud, a muselo by se tedy jet dalších možných 5 metrů ( blíže ne, to by překážel nakládání) po kamenitej sypkej navážce, tak my tam tím "pitomým vozíkem" z celkem logickýho důvodu nejedem. Jsou typy, co na takovou "vzdálenost" přesouvaji stěží sami sebe, ale s těma hodlám i v budoucnu viditelně opovrhovat. Obzvlášť, jedná-li se o metrákový chlapy kolem čtyřicítky. V Milnej skoro nejni o čem psát, lahve i báze jsou od lodi nekonečných 5 metrů a pochybuju, že to vůbec jde ještě blíž. A jedeme dál, poctivě se snažím reagovat na každou větičku ze stížnosti. A máme tady " bríefing", jak píše doslovně stěžovatel. Díky za reklamu - kolik máte bází, kde vám jsou ochotni a schopni každej večer promítat lokality plánováný na další den. A to na velký plátno, tedy včetně filmu a 3D animace z lokality samé, jakož dalších potápěčských filmů a srandiček. Po zřejmě nezbytným, půlhodinovým spoždění, na který jsme ani nereagovali, protože už z dálky bylo jasný, že hoši s chlastem opět svádějí nerovný boj, dorazila osmičlenná "pánská jízda" ( kupodivu ji tvořili i tři ženy, jinak velmi příjemný ), ke který přeci trocha alkoholu patří - jak se v textu uvádí. Nejsem v zásadě proti a jezdí k nám řada partiček i z Moravy a u naprostej většiny to na rozdíl od stěžovatele mají ještě pod kontrolou a je s nima best online casino sranda. Dále je stěžovatel docela pravdomluvnej, to se zas musí nechat. Skutečně měli snad jen dvě lahve vína a tašku piv ( to bylo jen technologický minimum na přežití té půlhodinky), ale trošku zapomněli započítat i kýbl, co měli každej už v sobě. Dále je naprostou pravdou i to co píše, že další dny byli pro všechny v okolí největší opilci a alkoholici. Pro přesnost jen uvedu, že těch lidí v okolí bylo dalších 16 a z toho jen dva jsme patřili k Manjaně - to aby nevzniknul dojem, že opovržení bylo organizovaný. Ihned, po marných pokusech zapojit do jejich chlastacích závodů i ostatní, pokračovali v závodech dalších - a to, kdo se nejvíckrát uprdne a nejvíc smrdí. Musím uznat, že i tady dosahovali skutečně výbornejch výsledků , ale bohužel ani u ostatních za to nesklidili zaslouženej obdiv. Vždyť dožít se čtyřicítky s takhle vypatlaným mozkem, je skutečně obdivuhodnej výkon. Mojí další chybou bylo, že jsem s nima hned první den nevyrazil dveře, ale říkal jsem si, že prodlouženej víkend už doklepeme a pak byly mezi nima ony tři ženy, kterých by se odsun nezaslouženě taky dotknul a dokonce i jeden z oné čtveřice se jevil jako docela dobrej chlapík, jen asi nechtěl trhat partu. Dále pak pisatel píše ( aby prý jen nehaněl ) že naše lokality jsou nadprůměrné. Osobně se domnívám, a jsem o tom ochoten vést libovolnou diskusi, že námi aktuálně nabízenej standardní balíček deseti ponorů je v oblasti Jadranu absolutní špička. Tuňáky v Jamě ( jsou to kranasové - místně gofové) prej nikdo dva roky neviděl ( v loňské sezoně ( letošní teprve začíná 1.6.) naprosto každej výlet - tak 30 x v Jamě byli od března do října, v listopadu při natáčení už ne). Při jejich způsobu potápění, dáli se to tak nazvat, by je neviděli stejně a já předem avízoval, že naposledy vloni nebyli - lokality si potažmo vybírali sami. Na druhej straně ale musím uznat, že obohatili světový potápění o některý nový poznatky, protože se jim například na vraku Ribolovac, kde je střední hloubka 15 a maximální na písku 23 metrů, podařilo za necelou půlhodinku nachytat tuším 26 minut dekomrese a následně při ní vysáli lahev na nulu. Jsou holt zvyklí v lahvích nic nenechávat a těch čísílek je na počítači zbytečně moc a pletou se. Pak máme větičku, že ponor v krasové jeskyni ( tedy Maňajamě 2) je úžasný, ale aby to náhodou neznělo pochvalně, dodává, že tělesně velmi namáhavý, ale stojí to prej za to. I tuto lokalitu si zvolili sami po shlédnutí filmu a jeřáb místo žebříku fakt neplánuju, a na loď , kam by ho potřebovali rovněž, fakt taky ne. Činná dýlka ocelovýho komfortního žebříku je 5 metrů ( tedy od místa kam stoupne noha a hladinou) a s deseti kilovou 11ti litrovou lahví, kterou na to dáváme , to vyleze i chromej, to se mi snad ani nechce dál rozebírat.... Příští tejden zrovna plánujem ponory v Maňajama 1, kde je to 50 metrů po laně. Jsem stejně starej , cíleně neposiluju a zvládám to jako mnozí jiní - lehce. Pak následuje hodnocení mojí osoby coby potápěče, kterej se jinde nepotápěl a tak.... to bych si skromně dovolil, jako jedinej bodík přeskočit. Velmi inspirativní se mi jeví i analýza světovýho potápění - cituju " Byznys v potápění stagnuje a upadá-jediná možnost je v rozmazlování dobře platících zákazníků" ..........schválně si zkuste typnout, v čem ono rozmazlování dle stěžovatele spočívá. Určitě to má něco společnýho s dodržováním základní poučky potápěče, tedy pitního režimu a vytvářením podmínek pro jeho komfortní provádění. Tam máme teda fakt rezervy. No a ve finále je chlapec opět pravdomluvnej - pokud prej budete chtít platit ( leckomu se taky nechce, třeba za storna) , plaťte českýma korunama. To ostatně sami doporučujeme , dokonce velmi důrazně, jednak na našem webu (http://www.manjana.cz/zaco.htm ), a jednak přímo na nástěnce vedle aktuálního ceníku. Přesně je tam ( i na webu) tučným písmem a na první řádce už dva roky napsáno " Hlavním platidlem je ČESKÁ KORUNA a platí ceny uvedený v týhle měně jako konstatntní. Pokud budete platit Eurem, kunama, dolarama atp., možný to je, ale budeme částku přepočítávat aktuálním kurzem, tedy tím, za co naše banky cizí měnu vykupujou. Věřím, že pisatel zvládne tenhle poměrně náročnej výklad, ale kdyby náhodou.... tak vašich 28,10 při nákupu reprezentuje takřka přesně 27,30 , za který banky Euro v té době vykupovaly .Nařčení z okrádání je už těžkej kalibr , ale chtít omluvu po toxikovaným mozku je marnost. Inflace je zas o něčem kapku jiným, ale to neva. Jinak povzdech, že by jel znova, je taky slibnej. Většina lidí po takhle otřesným zážitku provolává ono známé " do Chorvatska už nikdy", takže vážení spoluvlastníci těch několika málo hrvatsko-českejch bází - těšte se na dobře platící zákazníky a nezapomeńte na rozmazlování !!! Přeci jenom mi to všechno ale vrtalo v hlavě a protože se chlapci zmiňovali o základně na Lošinji, kam často jezdí, zavolal jsem jejímu majiteli, se kterým se dobře znám. Jejich příjmení mu nic neříkaly, ale chlapci mi poradili, ať řeknu slůvko ERROR, že bude vědět. A skutečně věděl. Na partičku měl naprosto stejnej názor i zkušenosti s nima jako já a jejich změna teritoria byla tedy nejspíš vynucená. Naše souznění bylo i v tom, že než podobný party opilců, je mnohem lepší nic, protože vždycky ještě kromě personálu naštvou i všechny kolem a o bezpečnosti potápění se nedá ani uvažovat. Jak už je u těhdle stěžovatelů typický, za celou dobu pobytu neměli ( ač ve výrazný přesile) ani jedinou z uvedených připomínek či výtek ( neposlal mi ani tu stížnost), naopak, velice sprostě se hádali a nadávali mezi sebou, z čehož byli ostatní na lodi patřičně otrávený a dokonce dvakrát s nima odmítli být na stejný lodi. Paradoxně ihned po vypršení tohodle letošního prvního turnusu nám všichni zbývající účastníci zájezdu poslali formou SMS nebo mailem poděkování za super potápění a pobyt. To se fakt nestává vždycky. Jednalo se ( zástupci jednotlivých skupin) o Reného Maixnera ( Ostravsko) , Cyrila Bedloviče ( Slovenský instruktor s partou na průzkumu ) a Roberta Cholewu ( polský potápěč s rodinou) . Slovensko-polská parta se na základě pobytu u nás ( v úplně stejným termínu jako stěžovatel Zachoval ) rozhodla poslat do největšího polskýho potápěčskýho časopisu Nurkowanie velmi pochvalnej článek s fotkama ( až se trochu stydím), kterej dám na web ihned po vyjití, což bude prej už v nejnovějším čísle. Naštěstí jsme měli na Manjaně předstřelenej ještě jeden turnus, hned po mistrech, tentokrát tejdenní a ohodně větší partu potápěčů a taky úplně poprvé. Byl to pražskej klub tuším kolem Kapr Divers ( Míla Pokorný a spol.) a potápěčsky i lidsky úplně z jinýho světa. Závěrem blbá zpráva pro mantáky a opilce. Stejně jako deset let před tím, i letos bude Manjana plná potápěčů a rekreantů, někteří už si dokonce dávno vybrali bonus po desátý návštěvě. Osobně mně potápění neživí, ale potřebuju bejt prostě na moři a v žádným případě ani minimálně nebudu ustupovat magorům podobnýho ražení ani údajně uvadajícímu buzinesu. Na ty ostatní se už zase těšíme . Miroslav Šrefl, toho času náčelník of Manjana
PS. než jsem to dopsal, stěžovatel zhrzen minimálním ohlasem jemu spřízněných duší napsal další perlu, která už vlastně jenom potěšila a trošku si to se mnou vyžehlil. ("Cením si každého názoru i když je opačný. Rád bych touto cestou vyzval i ostatní potápky, kteří mi psali soukromé názory na můj e-mail, aby se zde prezentovali-i ti s opačným názorem (1ks-zatím). Chci jen varovat svou zkušeností s touto bází, potápěčskou veřejnost před velice zvláštním jednáním pana Manjany. Zařadil jsem ho mezi človíčky (znám jich pět, včetně Vaška Klause a boha), kteří všude byli, od všeho mají klíče a s každým se znají. Vy ostatní jste samozřejmě nuly. Potápím se mnoho let, Jadran mám dost odpotápěný (i další destinace)....ale nikdy takhle. Potápěl jsem se i v Bulharsku, Primorsku a myslel, že tenhle bulharský potápěčský středověk nemůže nic překonat.....to byl omýlek!") Řekněte sami, bejt ve společnosti Boha, prezidenta Klause a ještě dvou ( usilovně po jejich totožnosti pátrám).............. panečku tomu říkám úspěch !!!
*** Představte si, že ujedete 1000 km z Česka. Obětujete nemalé peníze a čas a těšíte se na POHODOVÉ ponory. V první fázi Vás uvítá někdo, kdo zásadně nesnáší víkendové ponory na rychlovku. Poté na malinkaté lodičce sotva pro dva Vás jede šest potápek a vy nasloucháte úpění, že máte špatnou výstroj, špatně se oblékáte, špatně lezete do vody a to vše zvládají i staré babky. Jedinou prací, kterou je pan Manjana zaměstnaný je řízení lodi. Kotvy hážete vy, poté je také sami vytahujete. U mola tu loď taktéž uvazujete vy. Flašky si všechny a všude nosíte sami a sami je potom nasazujete na hadice kompresoru. Oblíbená věta: "Vemte to do teplejch!" Při dotazu, proč s tím pitomým vozíkem nezajede blíže k lodi (ač by mohl) je odpověď jasná:"Nerad bych píchl, máš mít kondičku, když na to nemáš....". K pánským jízdám patří samozřejmě i trocha toho alkoholu. Jednou večer jsme se sešli na "bríefingu", abychom shlédli jeho video o potápění. Bylo nás osm. Tak jsme si nerozvážně vzali dvě sedmičky crna vina (dvě deci na každého).....následující dny jsme byli pro všechny v okolí největší opilci a alkoholici. Další den nás čekala opět přecpaná loď, jej= jedinou úpravou pro potápění jsou schody na bocích (údajně má lodi čtyři, no nazdar). Na závěr bych rád podotkl (abych jen nehaněl), že místní lokality jsou nadprůměrné (slibované tuňáky tu nikdo dva roky ale neviděl). Ponor v krasové jeskyni je úžasný. Tělesně velmi namáhavé, ale stojí to za to (8m po svislém žebříku do skalní soutěsky-s plnou výstrojí). Pan Manjana zakrněl na roce 1994. Služby, jím poskytované jsou minimální. Dlouho se nepotápěl v jiné destinaci a nezkusil něco jiného. Byznys v potápění stagnuje a upadá-jediná možnost je v rozmazlování dobře platících zákazníků. Tenhle "sport" není určen pro ty nejchudší. Pokuď budete chtít za to nadávání i platit, plaťte radši českými korunami. Při placení EURama to vzal kurzem 27,30 (všichni kupovali za 28,10).....ta inflace je na zabití...Jel bych sem znova, ale s jinou bází. Miroslav Zachoval 2007