Najdete nás i na 
Naše rekreační a potápěčská základna Manjana, která se nachází se na ostrově Brač, Vám nabízí kurzy potápění a možnost ubytování v kempu nebo v apartmánech.
Nabízíme Vám kurzy potápění v Chorvatsku, které provozujeme na naší základně Manjana. Připraveny pro Vás máme kurzy potápění pro začátečníky, kurzy potápění pro pokročilé, a také kurzy potápění určené pro získání profesionální licence.
Užijte si potápění v Chorvatsku v naší základně Manjana. V okolí základy se nacházejí krásné zátoky, stěny, útesy a jeskyně, takže ideální podmínky pro skvělé potápění v Chorvatsku.
Předkládám veřejně přístupný dopis ( mail) Petra Jirkovi ze Scuba konference na Pandoře. Připomínám, že je to prej o potápění. Tím je zároveň taky vysvětleno, proč sem nedostal odvahu Petru Wagnerovi oponovat.
Jirko,
v podstatě máš pravdu. Pojem kompartment se dostal do bilogie přes kybernetické modelování. Mluvíme například o kompartmentu sodíkových iontů, hořčíkových nebo draslíkových nebo podobně. Jde o podobnou simplifikaci spojitosti dějů o které jsem mluvil na začátku. Užitečnou pro modelování a určitý stupeň poznání. I při tomto stupni je ovšem třeba vzít v úvahu, že jednotlivé kompartmenty nejsou sami o sobě, ale mezi sebou interagují /např těch sodíkových a hořčíkových iontů/ a odehrávají se mezi nimi určité děje. To jsem právě myslel tou křižovatkou.
Máš pravdu, že ve starších učebnicích fyziologie se mluví o tom, že po uvolnění kyslíku z hemoglobinu pokračuje dále všechno prostou difusí. Nechci zabíhat do podrobností takže asi jenom rekapitulace" kyslík se z hemoglobinu uvolní v kapiláře do plasmy, přes plasmu se musí dostat k buněčné membráně, za buněčnou membránou se musí prodrat cytoplasmou buňky k vnější mitichondriální membráně, dostane se přes vnější mitochondriální membránu na vnitřní mitochondriální membránu a zde se teprve může zapojit do energetické kaskády. Právě tento proces je v hlavním zájmu biochemiků dneška. Protože řada kritických stavů ale i mezních /vrcholový sport/ je ovlivněna tímto transportem. Co lze řici již dnes je, že o prostou difuzi nejde. /zběhlí ve fyzikální chemii to asi vědí již po výčtu dějů/. řada stavů, které se prezentují jako selhání energetiky buněk /infarkt, mozková mrtvice/ může být asi ovlivněna touto cestou, protože kyslíku je ve skutečnosti v plasmě i při zástavě oběhu stále dost, "jenom" se neumí dostat na místo jeho využití.
Toto je pokračování v dalším dopise Petra Jirkovi, to jen aby ste náhodou netápali na poli subbuněčných úrovní a konformaci enzymových molekul, což sou základní poučky , bez kterejch nemůžete do vody !
Tzv. "inertní" plyny jsou velmi vzrušující téma na buněčné a subbuněčné úrovni. Bezpochyby něco dělají a je na ně nějak reagováno. Minimálně podstatně ovlivňují fluiditu a tak funkčnost membrán. I když nejsou přímo substrátem enzymových reakcí, řada kooperativních dějů souvisí s tvarem - konformací enzymových molekul a tam už ovlivnění také možné je. A tak se možná, i když nepřímo, do nějakých reakcí zapojují. Ale víc o tom srozumitelně asi neřeknu.
Kyslík vstupuje v organismu do řady metabolických reakcí. O mnoho enzymů soutěží s dalšími procesy jednak přímo, jednak prostřednictvím sloučenin, které vytváří. Ty navíc mají náboj a tak přichází do hry i otázka zachování elektroneutrality. Při jeho cestě z hemoglobinu do mitochondrie kromě enzymových reakcí a fyzikálně chemických pochodů přichází do hry i řada přesunů na základě elektrického náboje a komplikované transmembránové procesy. Jejich důležitost je zjevná například z působení některých jedů, kdy jakoby jsou plíce v pořádku, srdce funguje hemoglobinu je dost, fyzikální chemie funguje vždy a přesto se energie nezíská a organismus hyne. Právě pro zablokování té cestičky. Naopak jsou k dispozici léky a některé experimentální substance, které udrží buňky funkční i po zástavě dechu a oběhu. Jejich význam pro resuscitaci a možná i jinde teprve přijde.
Dekompresní modely jdou jakoby zvnějšku a snaží se věc maximálně zjednodušit aby byla vůbec modelovatelná v reálném čase. Snaží se vytvořit "něco" co se chová v určité situaci podobně jako člověk. Ale ta daň za zjednodušení je značná. Rozptyl je značný jak na straně ponorů tak na straně lidí. A jak si krásně někde napsal vždy to bude pouze konvergovat k realitě. Přístup biochemie je opačný od molekuly ke struktuře, funkci, organismu. V řadě případů /např. ty kritické stavy nebo vrcholový sport/ umí podstatně přispět k optimálním postupům nebo alespoň vylepšit současné. Ale pořád nejsme schopni předložit něco tak jednoduchého jako je Beuhlman nebo jiné modely. Zatím.
petr wagner