Najdete nás i na 
Taxme akorát dorazili z Manjany a trošku se teda podělím o nějaký dojmy. Jeli sme hlavně vopečovat trošku lodě, pořešit pár hrozících průserů, voběhat hafo úřadů skrzeva každoroční vyřizování koncesí, licencí a pracovních povolení, no a taky se trošku vohřát na sluníčku, což prognóza slibovala a nelhala. Tu a tam bylo až 17°C a na slunci to bylo normálka na tričko a opalovačku v zátoce. Neuvěřitelnej byl průjezd posledním tunelem pod Velebitem. Jedete náhorní planinou, fšude spousta sněhu a nevlídno, mlha a minus 7 stupňů. Vjedete do tunelu a po pouhejch pěti minutách vyjíždíte do úplně jinýho světa. Jasno a bez mráčku, pod váma moře a 13 °C. Na pár kilometrech tedy změna 20 stupňů !! A hned byla jinačí nálada. Ta mně nepřešla ani po prvotním ohledání lodí, páč sem tam nebyl od listopadu a měl výčitky svědomí. Kdož si myslí, že v Chorvatsku neumí bejt moře pořádně divoký se mejlí, zvlášť v zimních měsících je to pjeknej mazec. Jakmile sem ale vyrazil na kontrolu smluvních apartmánů, nálada začla houstnout a to i přes to, že po patnácti letech bych nato moh bejt už zvyklej, ale to se prostě nedá. Náš nejobsazovanější penzionek Franka např. už vloni zahájil rekonstrukci, která už vloni měla bejt hotová i s přístavbou. To tedy nebyla, ale alespoň mohly fungovat stávající apartmány. Letos teda nato vlítli s vervou a rozmlátili z důvodů zvýšení konfortu i ty starý apartmány, načež se po dvou měsících diskusí na gauči zjistilo, že do sezóny to už v žádným případě dohromady nedaj. Ani můj argument, že přijdou o deset tisíc Euro nejenom letos, ale když dám lidi jinam, nemusí se taky vrátit, s nima nehnul. Nasmlouval sem ale velmi slibný apartmány jen o kousek dál a tedy eště blíž k plážím, blíž už na straně od hřbitova ani nejsou. Sou to přízemní vilky u lesíka a když skrz něj proběhnete pár metrů, ste na velkej pláži jako vod Makarský. Celej velikánskej penzion s osmi apartmánama a dokopy 25ti postelema mi nabízí nějakej profesor, co žije ve Švýcarsku . Vedla to léta jeho žena, ale ta umřela a on si evidentně neví rady. Je to na Puntynku, což je čtvrť honosnejch rezidencí na druhej straně zátoky u Sumartinu, tedy jako směrem k benzínce a pak dál. Jsou tam z balkonů nádherný pohledy na moře a celý Biokovo, vzdušnou čarou je to k moři pár desítek metrů, ale nevím, jestli se dá jít kolmo dolů nebo nějak obejít penziony v řadě pod ním. Dovnitř sem nemoh, nebyly klíče, ale jen tak skrz okna to vypadá honosně. Nevýhodou je, že do kempu je to odhadem 2 kiláky, pokud se jede potápět, můžem vás nabrat na křižovatce, ale kdo jede autem, což sou vlastně všichni, nejni problém, páč parkoviště to má svoje. Kromě těch novejch fungujeme dál s dalšíma klasickýma deseti penzionama, který znáte z minulosti. No a na další dny sme se přesunuli do Milnej na druhej konec ostrova, kde máme druhou bázi a tam už to zas taková pohodička nebyla. Majitelé hotelu, kterej sme mívali před lety úspěšně pronajmutej a pod kterým mám bázi s kompresorem na flašky, skončili dle očekávání za katrem, takže sem přišel nejen o iluzi, že i nadále budeme mít od nich přípojku elektriky, ale že mi vrátí i mnoho desítek tisíc kuna, co sem za ně v létě zaplatil, aby je, a potažmo i nás, neodpojili. Odpojení sem teda jen oddálil a dluh, kterej na tom visí teď, už nezaplatí nikdo. Navíc i právně je věc zašmodrchaná, takže se vlastně neví, kdo je teď vlastník a fšichní od toho dali ruce pryč. Velká škoda, už druhej rok pronájmu sem hotýlek naplňoval po okraj a spokojenost byla fšeobecná. Nicméně nová přípojka, tedy jen administrativní poplatek za přidělenej příkon činí na naše kačky přes 100 tisíc a do toho se mi kvůli dvou měsícům a 6ti hodinám tejdně, co elektriku potřebuju, fakt nechce. Testovali sme tedy velkej agregát 16kW, ale ani ten s mašinou nehnul, navíc řval jak raněnej tygr a smrděl eště víc. Zvolil sem vyčkávací taktiku, gdyby se přeci jenom hotýlek nějak zberchal a ve finále nejspíš vytopím 100 litrů. Před odjezdem sem psal varování, že kdo chcete do Milnej, jedinou možností je náš velmi osvědčenej penzion Gábi se 14ti apartmánama a že se povážlivě plní. Skutečnost je eště o poznání dramatičtější, páč jen než sem tam dojel, přišlo dalších 7 přihlášek a některý turnusy už maji třeba volnej jedinej apartmán. Většina je relativně v pohodě, ale byl konec ledna a to je proti zvyklostem sakra brzo. Takže eště jednou...kdož zvažujete tuhle, pro potápěče naprosto luxusní možnost, koukejte se ihned nahlásit !!! Platit to můžete po dohodě kdy chcete, vo to tady nejde, ale za měsíc může bejt taky vymalováno a srovnatelná možnost v Milnej skutečně nejni. Tož je asi tak fšecko, což sem vám chtěl vyjevit. Howgh náčelník